Ročník 2, číslo 3, 2025
swarm.craa.cz, ISSN 3029-7508
Safety, Work And Rescue Magazine
strany 12-23, https://doi.org/10.71319/swarm2503.12-23

Pevnostní zkoušky uzlu Polonéz

Poškození oka horolezeckého motýlka a jeho vliv na bezpečnost lezce: poznatky z testů

Ondřej Belica1

1 CRAA – Ústav bezpečnosti práce ve výškách, z. ú.; obelicaSWARM - Safety, Work And Rescue Magazinelezectvi.cz

Typ článku
Přehledový článek

Klíčová slova
Horolezecký motýlek, lanový přístup, ochrana proti pádu, poškození lana, test pevnosti uzlu.

Open Access článek s CC BY licencí
logo licence Creative Commons Attribution CC BY 4.0

Abstrakt
Článek přehledně analyzuje výsledky testů poškozených ok horolezeckého motýlka provedených v roce 2021 a hodnotí, zda lze takto poškozené oko bezpečně použít k zajištění lezce při překonávání uzlu. Zjištění ukazují, že samotné uvázání uzlu snižuje pevnost lana více než provozní poškození. Největší vliv na pevnost má poškození ve vrcholu oka, přesto i poškozené oko často splňuje normové požadavky některých osobních ochranných prostředků.

  1. Prior to testing, the rope diameter [4, Art. 5.3] was verified, revealing an actual diameter of 10.69 mm. ↩︎
  2. Test specimens manufactured in January 2021 were used for Tests 0–7. ↩︎
  3. Test specimens manufactured in June 2021 were used for Tests 8–10. ↩︎
  4. It is likely that not all cuts made with the hot knife were of equal depth. The deepest cuts occurred during the first set of tests, i.e., specimens 1-a, 1-b, and 1-c, for which the depth was only estimated. In all other cases, a stop fixture was used to ensure that the cut depth corresponded to the rope radius. ↩︎
  5. Three measurements are considered the minimum reasonable number of repetitions, allowing for a meaningful estimate of variability and basic assessment of measurement dispersion [6]. A higher number of measurements would provide a more reliable estimate of measurement uncertainty; however, it should be noted that the aim of the study was to assess the significance of rope damage in the loop for securing into it when passing the knot, not to study the precise effect of rope damage on the strength of the rope system. ↩︎
  6. In one case, the rope was from early 2021, and in two cases, from June 2021. ↩︎
  7. For Test 10, the force ranged from 9.22 to 9.60 kN; for Test 1‑a, it was 10.62 kN; and for Tests 1‑c and 2‑b, a force of 18.60 kN was required. ↩︎
  8. In three cases, the loop consisted of two core strands and the marking tape, with failure occurring at a force of 9.4 ± 0.17 kN. In the remaining cases, failure occurred when the damage was located at the apex of the loop: twice on the outer side of the apex and once on the inner side. For the more deeply notched specimen 1‑a (outer side), failure occurred at 10.62 kN; in another case (1‑c, also outer side) at 18.60 kN; and in the third case (Test 2‑b, inner side) at 18.62 kN. ↩︎
  9. Except for Test 10, in which the apex of the loop consisted only of two core strands and the marking tape. ↩︎
  10. During movement or in the event of a fall, the peak force may exceed this value, depending on the fall length, the connecting device used (e.g., lanyard/cowstail), the distance (length of rope) between the anchor point and the bypassed knot, and the rope on which the butterfly is tied (tightening the knot at the moment of fall arrest reduces the impact force), as well as the use of an energy absorber. ↩︎
  11. For example, in cases where the second ascender fails or damages the rope ↩︎
  12. Po ověření průměru lana [4, čl. 5.3], které předcházelo zkoušce, se skutečný průměr lana ukázal 10,69 mm. ↩︎
  13. Na zkušebních vzorcích vyrobených v lednu 2021 proběhly testy 0–7. ↩︎
  14. Na zkušebních vzorcích vyrobených v červnu 2021 proběhly testy 8–10. ↩︎
  15. Je pravděpodobné, že ne všechny zářezy horkým nožem byly stejně hluboké (nejhlubší byly u 1. zkoušky, tzn. u zkušebních vzorků 1-a, 1-b a 1-c, kdy jejich hloubka byla pouze odhadnuta. Ve všech ostatních případech byl při řezání použit dorazový přípravek tak, aby hloubka řezu odpovídala poloměru lana). ↩︎
  16. Tři měření jsou považována za nejnižší rozumný počet opakování, umožňující poskytnout smysluplný odhad rozptylu a základní posouzení variability měření [6]. Vyšší počet měření by poskytl spolehlivější odhad nejistoty měření, na druhou stranu je nutné si uvědomit, že záměrem výzkumu bylo zjistit význam poškození lana v oku pro potřeby zajištění se do něj při překonávání uzlu, nikoliv studie o míře vlivu poškození lana na pevnost lanového řetězce. ↩︎
  17. V jednom případě se jednalo lano z počátku roku 2021, ve dvou případech o lano z června roku 2021. ↩︎
  18. U testů č. 10 byla síla v rozmezí 9,22 – 9,60 kN, u testu 1-a pak 10,62 kN, a u testů 1-c a 2-b bylo zapotřebí síly 18,60 kN. ↩︎
  19. Ve třech případech to bylo u oka tvořeného dvěma prameny jádra a identifikační páskou, kdy k přetržení docházelo u síly 9,4 ± 0,17 kN. V dalších případech to bylo, pokud bylo poškození na vrcholu oka, z toho dvakrát na vnější straně vrcholu oka a jednou na vnitřní straně vrcholu oka. U více naříznutého zkušebního vzorku 1-a (vnější strana) došlo k přetržení u síly 10,62 kN, v dalším případě (1-c, taktéž vnější strana) při síle 18,6 kN a ve třetím případě (zkouška 2-b, poškození na vnitřní straně) došlo k přetržení při síle 18,62 kN. ↩︎
  20. S výjimkou testů č. 10, u nichž vrchol oka byl tvořen pouze dvěma prameny jádra a identifikační páskou. ↩︎
  21. Při pohybu nebo případě pádu rázová síla tuto hodnotu překročí, v závislosti na délce pádu, použitém spojovacím prostředku (odsedací smyčce), vzdálenosti (délce lana) mezi kotevním bodem a překonávaným uzlem, a laně, na němž je motýlek uvázán (dotahování motýlka v okamžiku zachycení pádu se promítne do snížení rázové síly), případně na použití tlumiče pádové energie. ↩︎
  22. Např. v případech, kdy druhý blokant selže nebo poškodí lano. ↩︎
Přejít nahoru